Shodou několika náhod je kolomažnická dolní zahrada pořád neposečená.
Takhle chundelatá byla naposled, když dědeček sekával kosou trávu pro králíky, postupně po malých úsecích.
Už už to vypadalo, že dneska se do té trávy konečně zakousnu, jenže včera přišla bouře a prudký déšť a kroupy, takže zase nic, tráva je navzdory horku mokrá. Hmyzouni si mnou všech svých šest nebo osm nohou a piští cosi o čtyřiceti medardovských dnech... Tou dobou nám už však z loučky budou vyrůstat mladé duby.