úterý 10. května 2016

Sentimentální důvody

Některé věci se u nás ze sentimentálních důvodů nesmějí, nebo naopak musejí, i když to někdy (mnohdy) jde proti zdravému rozumu. Jenže hlavou zeď neprorazíš, ať si budeš na čelo sebevíc poťukávat.

K takovým celkem neškodným sentimentálním případům patří i naše třicetiletá válka o forzytii. Stříhat, nebo nestříhat? Toť otázka.

Takže nestříhat.

A letos jsem se konečně dočkala.

Z původní zlatice zbyly jen loňské větve. Dva sekundární keře přímo nad zápražím mají teď tak deset čísel od země. Vykopala bych je, kdyby nehrozilo, že se celá stráňka utrhne. Přesto hurá, hurá, hurá. V pracovně bude víc světla a čerstvý luft. Kamenná zídka vyschne. A ten odhalený kousek původní divoké Kolomažnice obroste za pár týdnů travou. Pokud ovšem konečně pořádně zaprší.





Žádné komentáře:

Okomentovat