Víkend strávený s háčkem a jehlicemi v milé společnosti (a pod dohledem hromady Malabriga) mi náramně spravil náladu. Psi poštěkávají zpovzdálí a osel ostrouhává mrkvičku, řeklo by se.
Houbeles! I když se ještě pořád vlněně směju, uvnitř jsem stejně (to znamená víc a víc) protivná, unavená, nespokojená, vyplašená z každé pitominy a vůbec se mám plné zuby. Únorové mrzoutství protažené až do května, grrrrrrumpf! (pořádná dávka starých galských kleteb).
Zkusím se tedy ve svém nuceném pražském období soustředit na drobnosti, které se daří. Třeba se pak budu cítit aspoň březnově.
Objevila jsem Asterixovy komiksy v latině a je to zábavnější než před čtyřiceti lety na zadní straně Sedmičky, i když čtení dá mnohem víc práce. Jestlipak jsou ty moje výstřižky ještě pořád někde na půdě?
Ajaj ... tak doufám, že alespoň ten vlněný úsměv tě pozvedá ...
OdpovědětVymazatTeď jsem rozhodně pozvednutá - dorazilo kilo alpaky na Rozárčinu žlutou deku :-D Zřejmě se uháčkuju k smrti. Jak je to dlouho, co jsem říkala, že další velkou deku leda přes vlastní mrtvolu? Že by včera :-D
VymazatMoc dobře si to pamatuju! A nevěřila jsem ti to ani chvíli :D
VymazatSedmička (užasle hledím doblba)... to už je pomalu pro pamětníky :-) a taky Mladý svět a Pionýr každou středu... tož cosi už jsem zažila :-) Lenka K.
OdpovědětVymazatPionýra si nevybavuju, ten šel mimo mě, ale Mlaďák, jejejej! A podpultový Stadion, když naši hráli s Rusákama :-)
Vymazat...dalšiu deku len cez moju mrtvolu, chichi...
OdpovědětVymazatJéje Sedmička byla moje, mánina Vlasta a táta nevím kde sháněl pro inspiraci tehdy německý Neckermann a Wohnung. Pamatuji si, jak jsme v něm obdivovali tapety, nábytek a i třeba nádobí či ložní prádlo.Mladý svět taky, mám ještě nějaké schované.
OdpovědětVymazat