sobota 23. ledna 2016

Večírek, nebo workshop?



Po dlouhé době několik dní sama doma. Žádné děti, žádní rodiče, ba ani muž.
Nečekaně a jako na zavolanou přijela D.
Jak prý háčkuju ty kytičky...
Tak tedy čaj s mlíkem, polena v krbu, háčky, klubíčka a řeči až přes půlnoc.
A zatímco D. pilně trénovala, ukytičkovala jsem klubíčko Crazy Zauberball od SCHOPPEL WOLLE, abych nevyšla ze cviku.



7 komentářů:

  1. ty kytičky jsou fantastické, tiše závidím umění háčkovat... budu se to muset asi na stará kolena naučit...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozhodně se do toho pusťte a na kolena nehleďte :-)

      Vymazat
  2. Krásný kytičky, jedna jak druhá.....

    OdpovědětVymazat
  3. Kytičky jsou krásný. Dobrý materiál, a dá se to zvládnout. Ale chce dnešní doba vůbec něco háčkováného? Není to nic proti vám, ale vše je dnes jiné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě by to mohla být zajímavá debata o tom, co dnešní doba chce a nakolik to má být pro nás směrodatné. Naštěstí si můžu (zatím) dovolit háčkovat pro vlastní potěšení a jen k vlastní újmě :-)

      Vymazat
    2. Ano chce! Nám tu v Anglii máminy háčkované Melíškovy deky a vestičky a svetříčky (i ty pletené) všichni tiše (často ale velmi hlasitě) závidějí. Chudáci jejich děti musejí chodit oblečení v umělohmotných svetrech z řetězců a bez čepic, které řetězce neprodávají... :)

      Vymazat