Moje babička dostávala ke svým únorovým narozeninám bramboříky, stávaly na klavíru, dokud kvetly - a pak zmizely. Nikdy bych nečekala, že budu mít dvakrát ročně tu bramboříkovou krásu na zahradě v trávě pod stromy, jen tak a dvakrát do roka...
Dostala jsem od souseda pana B., skalničkáře tělem i duší, jarní a podzimní brambořík (patrně brambořík břečťanolistý Cyclamen hederifolium a Cyclamen coum hybridum) a teprve teď se nechal jeden z nich vyfotografovat v celé své parádě.
S jejich semínky prý obchodují mravenci, tak doufám, že nebudou kšeftovat s nějakými Ferdy ze sousedních zahrad, aspoň dokud se u nás brambořík pořádně nerozmnoží...
Žádné komentáře:
Okomentovat