čtvrtek 2. února 2017

V Midsomeru naposled den 15

Na Hromnice do morové vesnice.

Víceméně namátkový výběr snímků z dnešního dne.
O dnech předchozích bude řeč později.


Eyam, midsomerská vesnice na konci světa, s kamennými domečky jako kdekoli jinde.

Až na to, že u některých, totiž u mnohých, najdete takovou zelenou tabulku.
Že se tam někdo narodil.
Že tam někdo žil.
A především kolik lidí a jak rychle tu umřelo na mor.


O porcelánu a především o této cestě určitě ještě napíšu.


Domy a okna. Představuju si ten průvan uvnitř...





Tuto ceduli by si měli vytisknout a přimagnetovat na lednici všichni, kdo si myslí, že se dnes máme špatně a mnohdy tento svůj pocit kondenzují v prohlášení, no přece, pani, v týdle době si mladý jako pořídit dítě vopravdu nemůžou, že dřív fakt teda bylo mnohem mnohem líp.

V Midsomeru naposled den 14 aneb YARN ALONG 215

Opět bavlna a opět dorůžova.
Zřejmě nějaká nová životní etapa nebo co.


V Midsomeru naposled den 13

Šedivé dopoledne v  Chapel-en-le-Frith.

Mám ráda hřbitovy.

Totiž mám ráda nápisy na náhrobcích. Člověk se toho hodně dozví.

Tak kupříkladu tady v Chapel-en-le-Frith mají opravdu velikej a opravdu zanedbanej hřbitov. Kolem kostela je všechno tipťop: travička, v ní malebné náhrobní kameny v různém stupni omšelosti a sesutí. O pár metrů dál stojí náhrobky stejně mechovaté a stejně kácivé, ovšem v sezoně to jistě pod malinovým listím nikdo nepozná.

Kdyby se náhrobní čtenář řídil jen velikostí písma na náhrobcích, vbrzku by dospěl k závěru, že výběr jmen v Chapel-en-le-Frith se z nějakého podivuhodného důvodu zúžil na pouhé dvě možnosti, totiž na Here a na Also. Náhrobky z dob Jane Austen totiž vypadají takto: HERE leith the Body of James... ALSO James the Son of John... ALSO George the Son of John..., přičemž here a also jsou oproti ostatnímu textu odhadem pětinásobné.


Chapel-en-le-Frith nejsou pochopitelně jen hroby kolem kostela, ale také jedna dlouhá hlavní ulice se spoustou krámků a za domy tvořícími hlavní ulici jsou zahrady a dál už nic, tedy ano, je tam War Memorial Park a v dálce kolonie nových domků. Prostě St. Mary Mead, jen ho/ji vystřihnout.




V Midsomeru naposled den 12

Z realitky poslali fotografa, aby mohli byt nabídnout pronájmu.
Ta okna budu novým obyvatelům závidět.


V Midsomeru naposled den 11







Lesem za domem ke kříži na kopci.
Jako kdybychom šli zasněženou Středozemí.















  









V Midsomeru naposled den 10

Nejprve jsem si myslela, že něco spadlo na zem, třeba hrnek.
Napodruhé to bylo divné.
Ale potřetí? Je to jasné: do okna narazil pták.

“Prophet!” said I, “thing or evil! – prophet still, if bird or devil! –
Whether Tempter sent, or whether tempest tossed thee here ashore,
Desolate yet all undaunted, on this desert land enchanted –
On this home by Hoorror haunted – tell me truly, I implore –
Is there – is there balm in Gilead? – tell me – tell me, I implore!”
Quoth the Raven “Nevermore.”

V této sloce dávám přednost Nezvalovi.





V Midsomeru naposled den 9

Tohle už není obleva, řekl skřítek a zastavil se. To je jaro. Co si počneme? Vaše zima je pryč. To je Aslanovo dílo!