............................................................................................ a babiččina klubíčka
neděle 17. února 2013
sobota 16. února 2013
Sysel & kostlivci 6
Sysel č. 4 je hotov. Ještě mu pročesat srst a zapošít všechny camfousky přízí a pak už jen HURÁ!
Deku jsem přehodila přes zábradlí naší terasy, a tak jí dělají společnost koruny našich majestátních lísek. Vidíte ty jednědy? Jaro přichází, i když to tak dnes vůbec nevypadá.
Malý syslík č. 7 vznikl ze zbytečků, poohlédnu se po nějaké šikovné látce na půdě a bude polštář.
A znovu stejný sysel.
Jsem nadšená z toho, jak práce odsejpala a kolik klubíček vzalo za své. Sysel pohltil dva melírované svetry (černá + světle béžová, tmavě modrá + šedá), dvě klubíčka a jedno klubko šedé a jakýsi zbytek tmavě růžové. A ještě bych měla uvést rozměry: 2,1 kg párané příze, čtverec o straně cca 150 cm.
Vzhůru na další sysly!
Deku jsem přehodila přes zábradlí naší terasy, a tak jí dělají společnost koruny našich majestátních lísek. Vidíte ty jednědy? Jaro přichází, i když to tak dnes vůbec nevypadá.
Malý syslík č. 7 vznikl ze zbytečků, poohlédnu se po nějaké šikovné látce na půdě a bude polštář.
A znovu stejný sysel.
Jsem nadšená z toho, jak práce odsejpala a kolik klubíček vzalo za své. Sysel pohltil dva melírované svetry (černá + světle béžová, tmavě modrá + šedá), dvě klubíčka a jedno klubko šedé a jakýsi zbytek tmavě růžové. A ještě bych měla uvést rozměry: 2,1 kg párané příze, čtverec o straně cca 150 cm.
Vzhůru na další sysly!
pátek 15. února 2013
Račte...
Dále! Vstupte! Račte! Prosím!
Marně vzpomínám, které pobídce se u nás dávala přednost. Zato si dobře pamatuju, jak náš soused, pan vrchní lesní správce v. v., zvučným hlasem houkl své Volno!, kdykoli jsem u nich zaklepala na kuchyňské dveře. A jak jsem nikdy nezapomněla zatočit na zápraží starodávným ručním zvonkem opatřeným výmluvným nápisem RAČTE TOČIT!
U nás není třeba klepat ani zvonit, ani točit, stačí vstoupit - a hned dostanete nějaký úkol.
Marně vzpomínám, které pobídce se u nás dávala přednost. Zato si dobře pamatuju, jak náš soused, pan vrchní lesní správce v. v., zvučným hlasem houkl své Volno!, kdykoli jsem u nich zaklepala na kuchyňské dveře. A jak jsem nikdy nezapomněla zatočit na zápraží starodávným ručním zvonkem opatřeným výmluvným nápisem RAČTE TOČIT!
U nás není třeba klepat ani zvonit, ani točit, stačí vstoupit - a hned dostanete nějaký úkol.
čtvrtek 14. února 2013
středa 13. února 2013
Kytky, knížka a klubíčko aneb YARN ALONG 27
Před časem mě na blogu Small Things zaujal nápad propojit pletací klubíčka s příběhy.
Ginny ze Small Things k tomu poznamenává: Two of my favourite things are knitting and reading, and the evidence of this often shows up in my photographs. I love seeing what other people are knitting and reading as well. So, what are you knitting or crocheting right now? What are you reading?
Tak jsem si řekla, proč to nezkusit, a ke klubíčku a knize jsem ještě přidala kytky, když tohle je přece jen zahradní blog. Koneckonců originální YARN ALONG stejně nedokážu pořádně přeložit...
-----------------------------------------------------------------------------------------
Knížka: Josef Váchal: Šumava umírající a romantická. Knížka na mě číhala v zastrčeném krámku v ČB pod věží. Čtení je na mě příliš expresionistické, ale v konfrontaci se současnými reáliemi bude určitě zajímavé. Jsem zvědava.
Klubíčko: Čtyři klubíčka DROPS Delight jsem si odnesla z maličkého obchůdku Tvořivá ovečka, nečekaně se slevou a nečekaně jen čtyři (o mém zodpovědném přístupu k zásobám příze přitom nemůže být řeč, viz projekt SYSEL & KOSTLIVCI...). Díky za tip, Kateřino!
Kytky: Kytky? Ty se zase schovávají pod sněhem, ostatně jako České Budějovice na dalších snímcích...
úterý 12. února 2013
Dvě bílá T
pondělí 11. února 2013
Je sem vidět...
Jeden z babiččiných oblíbených argumentů, jimiž začínala i končila své proslovy na téma Dokud jsem živa, nic se nebude měnit, se týkal nutnosti zachování zahradní zeleně jako optické hradby chránící před nebezpečným světem. Jen ať sem není vidět! Obyčejně jsme se zasmáli a nechali džungli džunglí.
Ale teď jde opravdu do tuhého. Dnes je k nám opravdu vidět - a ze všech stran.

V lednu naši spřátelení dřevorubci porazili a rozřezali nejen rozlámanou stoletou letní jabloň, ale i velmi rozsochatou trosku odrůdy Matčino a najednou na dolní zahradě vzniklo místo na menší volejbalové hřiště.
Kouzlo tajemné zarostlé zahrady vzalo sice za své (aspoň v tomto prostoru), ale nové stromky vysazené na podzim 2010 začínají tvořit korunku, a tak začneme o této prázdné ploše mluvit jako o našem malém ovocném sádku. Dědeček by měl radost!
Ale teď jde opravdu do tuhého. Dnes je k nám opravdu vidět - a ze všech stran.
V lednu naši spřátelení dřevorubci porazili a rozřezali nejen rozlámanou stoletou letní jabloň, ale i velmi rozsochatou trosku odrůdy Matčino a najednou na dolní zahradě vzniklo místo na menší volejbalové hřiště.
Kouzlo tajemné zarostlé zahrady vzalo sice za své (aspoň v tomto prostoru), ale nové stromky vysazené na podzim 2010 začínají tvořit korunku, a tak začneme o této prázdné ploše mluvit jako o našem malém ovocném sádku. Dědeček by měl radost!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)