Literární okénko.
Knížku jsem četla někdy před měsícem a kdysi, nejspíš na gymplu. Poučné.
A tahle pasáž z Petrolejových lamp také není marná: „Ale kdepak, Jene, copak ti to napadá, vždyť on je celkem pokojný, nezuří, to jen nebezpeční blázni se dávají do ústavu!“ „Nezuří, já vím,“ ušklíbl se Jan a odešel rozdurděn. Od té doby se však vracel ustavičně k tomuto rozhovoru. „Je nečistý, ohavný, dům je plný smradu, je zlý až až! Jednou něco provede. Vidím mu na očích, že se k něčemu chystá. Blíží se podzim, nastane zima,“ pokračoval po krátké pomlčce, „kdo tu s ním má být celé dny pohromadě?“
Žádné komentáře:
Okomentovat