Anabáze za doklady, díl 1: Na místním policejním oddělení to vypadá jako v knihovně, laskavá úřednice vysvětlila postup a odeslala nás do Manchesteru. Takže sobota bude jasně manžestráková.
Melichar řidičem nákladního vozidla.
Tatrovku přivezla též firma DPD, která před měsícem v opačném směru doručovala kufr (reparace od letecké společnosti). České sekci trvalo doručení kufru z centrálního skladu ve Velkých Přílepech u Prahy na adresu v Praze 5 (odhadem 40 km) od čtvrtka do úterka včetně, přičemž telefonicky, sms a e-mailem zaslali tři různé časové intervaly dodání a přijeli ve čtvrtém neohlášeném, řidič s hekáním postavil kufr (prázdný) na vozovku rovnou do kaluže... Midsomerská sekce včera zatelefonovala, dnes zaesemeskovala, usměvavý řidič dorazil načas, vynesl škatuli se židličkou, tatrovkou, hromadou dřevěných kostek a kdovíčím ještě po schodech až do bytu a ještě se rozhlížel, jestli snad nenašlapal.
Tak kdepak udělali soudruzi z ČSSR chybu, že se šestadvacet let po revoluci musíme dívat na stejně kyselé a neochotné ksichty?
To už nejsou soudruzi, to už jsme my, stále stejní. Někdy se bojím, že se to nikdy nezmění.
OdpovědětVymazatMelichar děsně roste, nebylo to ještě včera miminečko?
Zřejmě nějaká socialistická genová mutace v nás nebo co, nevěřím, že by se za první republiky u nás lidé ve službách chovali v tak velké míře jako arogantní majitel hospody na mýtince, vždyť by zkrachovali... Jinak souhlasím, jsme to my, čeští škarohlídi a otravové :-) Midsomerští (pokud zrovna nevraždí) jsou usměvaví a opravdu moc a moc vstřícní, a to žijí v kamenných domech, kde táhne jako v tunelu, a venku buď prší, nebo leje, a fouká v každém případě jako na Větrné hůrce :-)
Vymazat