Kontrast

Dřišťál a čistec, mí favoritové.

V očekávání

Už brzy!

Tak!

Tohle je nejprázdninovatější snímek z poslední doby.
Už se vidím, jak tu o prázdninách budu sedět a číst nebo sedět a háčkovat...

Jenže pak vytáhnu ten svůj notes a bude po prázdninách.

Cesta jako do pravěku

Kdybych snad někdy pochybovala o existenci dinosaurů a obrovitánských přesliček, stačí si vzpomenout na naši udatnu (Aruncus vulgaris), prý až dva metry vysokou. Až? U nás více než.

U paty se jí krčí čechrava (Astilbe), Pat a Patachon v naší zahradě.

Klubíčko, déšť a andělé aneb YARN ALONG 46

Klubíčko: Pořád Elian, tentokrát ve starorůžové. Možná pro miminko-holčičku (až se nějaké objeví), možná přes pohovku na verandu. Uvidíme.

Déšť: Vytrvalý (a kniha žádná).

Andělé: Keramičtí strážní andělé, které dostal náš Honza ke křtinám od své prapratety Relly.

Inspirace: Ginny z Small Things

Červnová modrá

Srdečně

Nádherná srdcovka nádherná.
Ovšem bílé formě se u nás nedaří.

Zatím!

Smolnička

Smolnička obecná (Viscaria vulgaris?) se usadila na skalce a asi už ji neopustí. Před třemi lety jsem ji vyrýpla někde u silnice (pych škarpový), zasadila, smolnička vzápětí vykvetla - a uschla. Zato letos je z ní hotový polštář, lepkavá krása.

Jako vrabci z Čech...

... smála se babička, jakmile se čekalo na dědečka, když otálel s odchodem. Pak vrabci na dlouhé roky zmizeli. A teď jsou zase tady. Na správné adrese. U Brabců.

Ronďáky

Přesadit po dvaceti letech ten babiččin rododendron?! Z toho nic nebude! řekla maminka. A na tu skálu? Chááá!

Přesto jsem většinu chudáčků ronďáčků přesadila ze slunce do stínu - a teď mi ty rododendrony ze samé vděčnosti olizují ruce, kdykoli jdu kolem. Chááá!

Konečně!

Letos se opozdily. Na Boží tělo ani ťuk.
Koncem léta některé přesadím a rozdělím - a příští rok nám pokvete celá cestička...

Klubíčko, medvěd a kousek lesíka aneb YARN ALONG 45

Klubíčko: Pořád Elian pro budoucí miminko Vojtěcha.

Medvěd: Přišla jsem ze školy a medvěd seděl v křesle a háčkoval. Asi mu není takové horko jako mně.

Kousek lesíka: Stín!

Inspirace: Ginny z Small Things

Akátová vůně

Včely v těchto horkých dnech hučí jako o závod. Akáty, to je jejich!

Hradba

Babička mívala několik záhonů různobarevných kosatců. Veliká krása, když kvetly. Ale potom? Proschlé listy, samá husí noha, brr! Kolikrát jsem ty mizerné kosatce překopávala, kátrovala - marně... Nakonec jsem si řekla, až babička nebude, že půjdou, co s takovým trápením!

Nedošly daleko. Zasadila jsem jejich oddenky na hranu nově vzniklého navážkového svahu, ať se předvedou, je to jejich poslední šance v naší zahradě. První dva roky vyrostly pěkné tučné listy, vypadalo to dobře.

A letos? Krása. Čistá krása. Bez husí nohy, protože bršlice je potvora vybíravá a v této jalové zemi je jí příliš sucho a hubeně.

Babiččina pomsta

Naše zahrada se od roku 2008, kdy babička zemřela, změnila. Nepřehlédnutelně. I babička si toho určitě už všimla.

A nejspíš právě proto se nemůžu zbavit těch ultravytrvalých máků východních (Papaver orientale), i když jsem před stavbou zídky všechnu zeminu pečlivě prokátrovala. Máků je rok od roku víc a jsou čím dál hezčí.

Fakt díky, babi!

.

Pěkná fuška

Rozárka posekala celou zahradu a já jsem vozila a vozila a vozila kompost po vzoru starého Sisyfa nahoru a pak dolů, táta klínem roztloukal polena a maminka (mimo jiné) uvařila nejlepší sobotní ovocné knedlíky na světě. Ostatní se skrývali ve svých zaměstnáních, protože tušili, co by je jinak čekalo...

Vzadu dvakrát odrůda Matčino, vepředu letní průsvitné

Vpravo vzadu odrůda Boikovo a náš nový velmi nepravidelný živý plot z ptačího zobu

Třikrát aronie a plot do uličky

Zhyň!

Před lety, ještě zdaleka za babiččiny vlády, se v lesíku usadila netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) a stále nemíní vyklidit pozice. Letos jí dýchá za krk kakost smrdutý (Geranium robertianum) a vlaštovičník větší (Chelidonium majus), a tak je jí méně. Přesto hrrr na ni!

P. S. Mnohem půvabnější, mnohem větší a mnohem agresivnější netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) je už bohužel téměř za humny. Loni obsadila příkopy u Nišovic, kam postoupí letos?

Kukuč!

Dymnivka žlutá (Corydalis lutea) obsadila zeď našeho zápraží a zdobí/zlobí.
Letos si začíná dělat zálusk i na ostatní části zahrady. Že by další invaze?