Kančov rozkvétá, ne však skála u garáže, Honzovo nejnovější dílo. Skvělé!
Kdyby rostly stromy v lesíku stejným tempem jako tento jedenáctiletý zasazený modřín nebo tato náletová douglaska, možná bych se vzrostlého obnoveného lesíka mohla ještě dožít...
Dnes počasí typicky midsomerské: slunce, zima, sníh, vteřina horka, déšť, vítr a dále dokola ne nutně v uvedeném pořadí.
Vypravily jsme se s maminkou do Prachatic do O2, což je sice mimo tematický okruh tohoto blogu, zato zážitek natolik šílený, že ho nemůžu vynechat. Maminka chtěla odhlásit tátův telefon a skutečně - po více než hodině intenzivního úsilí a těžkých ztrátách na životech na obou stranách konfliktu se jí to podařilo. Kdybych toho sama nebyla svědkem, podezřívala bych ji, že přehání. Lidé tvořili frontu od krámu k náměstí a smáli se, protože celé to jednání podle všeho sledovali v přímém přenosu.
Kromě této epizodky dnes celý den doma.
Zimu na půdě jsem vyhodnotila jako natolik nepříjemnou, že nic.
Tak jsem se věnovala virtuálnímu životu a taky nic.
Pokouším se převést web ze subdomény nevímkolikátého řádu na doménu a zatím prohrávám.
Pokouším se u wix.com změnit komentáře pouze pro registrované (zřejmě nevstřícné vůči návštěvníkům) na komentáře pro kohokoli (snad vstřícnější) a prohrávám na celé čáře.
Snad budu zítra úspěšnější.
I když možná (plna dnešní frustrace) nikdo nechce psát tak či tak.
