Kvetou!

Sněženky v sobotu 9. 2. 2013

 Slezl sníh, a než stačil včera napadnout nový, podařilo se mi chytit jaro. Teď už ho nepustím!

Pustím... Zebou mě totiž ruce. Ovšem loni bylo podstatně hůř.

Tytéž sněženky v neděli 10. 2. 2013

Sysel & kostlivci 5

Sysel č. 4 od minulého víkendu povyrostl o několik řad a dnes se chtěl trochu proběhnout po zahradě. Mrzne sice, ale během oběda svítilo sluníčko. Než sysel vystrčil čenich z nory, slunce se schovalo a začalo drobně sněžit. Je únor, talovínové a sněženkové hodiny se trochu předcházejí.

V levandulovém lese

Letos budu chytřejší. Než sestříhám levanduli, připravím si truhlíky a zeminu a sklenice a růstový stimulátor, aby vědecký experiment s porovnáním dvou rozdílných skupin mohl jaksepatří proběhnout.

Heslo budiž Ani jedna levandulová větvička nazmar!

Barvy!

Venku se mi stýská po barvách. Ještě nejméně dva měsíce! Achjo.

Babiččina - sice trochu rozmazaná - pestrobarevná džungle v květnu 2008

Kytky, knížka a klubíčko aneb YARN ALONG 26

Před časem mě na blogu Small Things zaujal nápad propojit pletací klubíčka s příběhy.

Ginny ze Small Things k tomu poznamenává: Two of my favourite things are knitting and reading, and the evidence of this often shows up in my photographs. I love seeing what other people are knitting and reading as well. So, what are you knitting or crocheting right now? What are you reading?
Tak jsem si řekla, proč to nezkusit, a ke klubíčku a knize jsem ještě přidala kytky, když tohle je přece jen zahradní blog. Koneckonců originální YARN ALONG stejně nedokážu pořádně přeložit...
----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kytky a čtení: Začínám uvažovat o maminčině bylinkovo-zeleninovém záhonku. Kolečko je od Ekologického institutu Veronica.

Klubíčko: Baktus v zimních odstínech. Trochu připomíná PROJEKT KAŽDODENNÍ NEBE, že? Taky bude na dlouhé lokte, pletu pomalu. Barvy jsou ve skutečnosti zemitější, rozdíl je způsobený tím předjarním sluncem. Konečně!

Jaruščin deníček

Moje babička psala své dceři, mé mamince, deníček. Rukou a s fotografiemi vsunutými do nalepovacích růžků. A toto je první zápis. Mamince byly dva měsíce (a kousek).
Dojemné.

Rozdejchávám

Některé situace si vynucují reakci, a i když je to reakce praštěná či pozdní či dětinská či zbytečná nebo maková či tvarohová, pořád lepší než nadávat u pivní sklenice - v mém případě navíc prázdné, protože pivo nerada.
Všichni, kdo mě znají, vědí, že nejsem organizační ani podnikavý typ, ale pokud byste rádi/rády některou z těchto placek, ozvěte se.

P. S.: A tohle mi k tématu přišlo e-mailem.