Byla jsem jako doma.
Někdo má rád brusel s šikmými nohami, někomu je fuk, v čem bydlí, moje je tohle. Prostorný dům s okny do zahrady, útočiště.
... mám Vás já i jiní v patrnosti, a zdechnete v koncentráku, buďte bez obav. A to nepíši teprve teď, psal jsem vám padouchu již před lety, a dočkal jsem se - povedený major v záloze je pryč. A Vy padouchu neutečete. Tolik Vám padouchu musím říci - autore padělaných hovorů.
Jak je z doslovně citované ukázky z roku 1938 patrné, anonymní fašistické svině k prezentaci svých agresivních výlevů nepotřebují internetové diskuse ani spřáteleného prezidenta. Uplatní se vždycky, a za některých okolností se jim dokonce hlasitě tleská.
Díky za příspěvek, máte ve všem do posledního písmenka pravdu
OdpovědětVymazatPavel
Až ve mně zatrnulo - hrůzou z toho nenávistného textu a zároveň rozechvěním - na Strži jsem byla jen jednou v životě, se studenty v červnu 1994, náherný zážitek! a moc se mi to připomnělo. Musím tam někdy vyrazit... Díky!
OdpovědětVymazatExpozice je moc pěkně sestavená, prohlídka byla komentovaná a viděli jsme docela zajímavý dokumentární film. A je to Karel Čapek a atmosféra doby, i s tím tragickým finále.
Vymazat