pondělí 12. června 2017

Poslední den zákuly japonské


Letos to už zákula přehnala. Zakulila nám branku a zatarasila cestičku. Nikdo k nám nevejde bez mačety. Je to, jako bychom měli zlého psa.

Pamatuju si, jak v sedmdesátých letech postavili do zákulích míst betonový sloup elektrického vedení. Babička na něj hleděla se zjevnou nevraživostí a nakonec k němu zasadila zákulu. Během dvou tří let bylo po sloupu, ztratil se v oranžových bambulkách.

Když město nechalo v naší ulici zakopat elektřinu pod zem, zákula si zamnula větve i kořeny a pustila se do invaze, obsadila značnou část záhonu s růžemi, nadzdvihla cestičku, zamotala se do plotu a po zuby ozbrojená pokukuje po Golanských výšinách... Takový roztomilý keř a jak dokáže být zákeřný!

Takže dnes vyrážíme do boje! Hor sa!


4 komentáře: