PF 2018 ♥

Ať...

... se vám o Vánocích příze radostně kutálí!

Akcička šálivá

Od zítřka jsem bez vozu a s takovou hromadou šátků bych daleko nedošla. A tak dnes další improvizovaný a pro letošek nejspíš poslední pokus, jak vyfotografovat šátky (a nezmrznout u toho).

Začala jsem ve tři u veliké trafostanice (nebo co to je) mezi Slivencem a Ořechem. Sluníčko zářilo a sníh růžověl. O hodinu později nahoře vypnuli proud a bylo.

A tohle je výsledek.

Aspoň že tvar některých šátků je z některých fotografií patrný.

Poučení jsou tato:

1. s definitivní platností experimentálně dokázáno, že fotografování šátků mi nejde,

2. že potřebuju nový fotoaparát, se dokazovat ani nemusí.

Některé šátky nosím, některé jsou na Fleru, některé zítra letí sem a některé možná budou dárek. Každopádně pokud se vám některý z šátků líbí, napište. Ráda vám uháčkuju stejný/podobný/jiný :-)

 

Páteční slunce

... a dnešní pochmurný den. A sníh.

Výtoň, vzpomínka na pařížské stromy. 

(To bude asi tím podnikem poblíž...)

Už i já, Brute...

Bolí mě v krku. To je tou školou. Hromady neznámých bacilů.
Takže se léčím trajdáním.

Včera jsem předala šátek na přání. Snažila jsem se šátek nejdřív vyfotografovat na školním dvoře (foto 1), ale bral ho vítr. Tak je to skoro vždycky. Ať vítr vezme čert!
Pak jsem zašla do pojišťovny ohledně dopravní (ne)hody. Bez fotografie.
Následovala čokoláda a makový dort v Mamacoffee (foto 2), plus háčkování, žejo.
Cesta do sokolovny v Polské. Pěkně bubácký dvůr.
A setkání s Evou zoči-voči, steh by steh.
Už i já mám svůj vlastní hithitový výtisk (foto 3).
Ve  Square Café s Kamilou a její novou knihou (foto 4). Vernisáž to nebyla a výraz křest knihy se mi moc nelíbí. Takže setkání.

A dnes? Poslední dvě řady šátku pro Lenku, Melichar + Mikuláš a nejspíš spousta zázvoru.
Kdo ovšem bude číst ty korektury?!

 

Lahodná smrt 2

U Myšáka v přízemí.
V patře se mě zeptali, co říkám na přestavbu. Hm, nevím. Vývoj nezastavíš, že jo.
Dort byl ovšem skvělej.

Lahodná smrt 1

Řekla jsem si, že si to nečekané pražské školní intermezzo co možná nejvíc užiju. Po tolika (přetolika!) letech práce ve středu města. 

Takže jezdím tramvají a koukám. Chodím po ulicích a koukám. Těch kaváren! Těch cukráren! Těch lidí! A tak dále...

Takže dneska Styl & interiér a jejich hruškovo-makový dort a drobet háčkování. Prostě Lahodná smrt.

V neděli třetího

Konečně jsem se dostala k šátkům. To to trvalo.
Připadám si jako buldozer, který před sebou valí všechno možné do časově nespecifikované budoucnosti, a místo aby se cestou množství zmenšovalo, naopak všeho přibývá.

Takže hromada Fler/dárky/strejček Příhoda (a ten monetovský asi já) plus hromádka sem.

V sobotu druhého

Nás pět rozostřených kamarádek z gymplu a po roce naše další jízda/árna. 

A jedno náhodné setkání, a o to milejší. Bože, jak ten čas letí...

Dobře, dobře, říkala jsem, že na Hrad nepůjdu, dokud tam ten zabarikádovanej bude, ale impresionisti jsou impresionisti. Takže se vypravím určitě ještě jednou. 

V pátek prvního

V pátek jsem jela s kamarádkou R do Drážďan a zpět. Žádné umění, žádné kostely, žádné procházky, dokonce ani žádnej předvánoční ajrkoňak. Můj cíl byl jediný: kožené zimní boty. Během třiceti minut jsem koupila dvoje boty velikost 42 (zkuste v Čechách koupit jedny...) a čtyři proužkovaná trika a po zbytek pobytu za hranicemi jsem fungovala jen jako doprovodné háčkující zavazadlo.

Zvony a páv

V neděli v poledne jsem se víceméně náhodou ocitla ve Vojanových sadech. Právě v katedrále zvonili Anděl Páně. Poslouchala jsem, jak vítr tu zesiluje, tu utišuje vyzvánění, a háčkovala jsem. Pak mě přepadl páv.

Nebylo to ovšem to nejpřekvapivější, co se mi toho dne stalo.

Zimní spánek

foto internet

Blog bude teď nějakou dobu podřimovat. Zimní čas zahradní mezisezony k tomu vlastně docela vybízí...
Takže zkrátka nový režim: možná tu a tam drobet zahrady, něco háčkování, snad pěkná knížka a doufejme hodně fajn výletů.

Ale tady, tady to ve všedních dnech nespí...

17

Červenomodrobílý den.
Dnes ovšem podivné světlo, podivná atmosféra.

Nový šátek na přání z červené (mnohem tlumenější než na fotografii) Lace od DROPS a přadeno modré (mnohem jasnější než na fotografii) téže značky.

Konec sezony

Konec sezony se tentokrát kryl s tapířím víkendem. Takže kytara, spousta vzpomínek, ještě víc legrace, pivo/víno, svatomartinský opeřenec, práce na zahradě, další práce na zahradě, dort a velmi nevyspalí účastníci. Těším se napřesrok na pojedenácté.
Ať žije sezona 2018!