Zakázané ovoce

Jasně že se to nemá.
Ani mobilem bez blesku.
Jenže...

Od chvíle, kdy jsem se v muzej imeni Puškina zamilovala do impresionismu až po své tehdy šestnáctileté uši, bývá mým obvyklým favoritem takovýchto průřezových výstav Claude. Lekníny, katedrála, Temže, listí plné slunce a stínů, zkrátka klasika.

A vida, tentokrát s přehledem vyhrál Belgičan Théo. A jeho miliardy maličkých skvrnek.
Jak to ten chlápek udělal, že ty jeho fleky jsou tak přesvědčivě živé?
Čte paní Théová dcerušce nahlas?
Co si holčička myslí o malujícím tatínkovi? Zas otravuje se stojanem? Proč nás radši nevyfotografuje?

Bohužel jen reprodukce reprodukce. Ŕaději bych měla originál na zdi. Aspoň na tejden.