První adventní

 

... a bude v den onen světlo velké, aleluja.

Radostný advent!

Maminka 81

 

Ne 18. I když si tak nejspíš někdy připadá.

A Kolomažnice z  pohledu,  jako když jsme byly malé, Před dvěma a třemi generacemi.

Na západ!

 
Vyrazili jsme na západ. Pomalým výletem.

Zastavení první: maminka a kadovský viklan.

Část obytné části velkostatku, kde se narodil maminčin otec - můj dědeček. Díky, soudruzi, za péči.

Samozřejmě  jsem se zeptala, jestli tamější kozy jsou opeřené nebo co. Jsou takové všechny, nejen v Manětíně.

Za Karlem Čapkem a kouskem Anglie v Chyších. Tolik se mi stýská po High Peak...

Panenka skákavá neboli Mariánské Skoky u Žlutic, Barokní ruina poutního kostela v někdejší čiperné vesnici, zničené vysídlením, dosídlením, dalším dosídlením a nakonec zatopením. Chybí té někdejší péči jen panelák na kopci.

Ke konci cesty zjišťujeme, zač je toho Loket.

A konečně v cíli! Rudovi je osmdesát let.

Den předem

 Republice je 104 let a maminka si na její počest tentokrát nezlomila ruku.

Ta deka

Moje háčkování zachází na úbytě. Čas by byl. Ruka už v podstatě nebolí. Jenže chybí odbyt. Takže se snažím vymyslet něco netitěrného, co by mě bavilo a zároveň co by k něčemu bylo. Šátků  mám zkrátka příliš, o tom jindy.

Takže deka z jedné veliké špulky buretového hedvábí. Hotová je už delší dobu, ale protože zbylo maličko materiálu, přibyl nenápadný lem. No, spíš lemíček.

Mlha

 

Dnes mělo být teplo a slunečno. Byla mlha a zima. Předpověď v mobilu trvala sveřepě na svém bez ohledu na skutečnost. Řekla jsem si, že jedenáctá rozhodne. Mlha se nerozplynula. Takže místo na zahradu jsem vyrazila do práce.

A po roce...

 

... zase ty barvy.