A teď tematicky: detaily

 

Některé detaily bych si ráda zapamatovala.
A jiné nutí k zamyšlení.
Co?
Proč?
Kdo?

A teď tematicky: art and craft

Midsomerští milují ruční práce a zcela zjevně ještě víc milují prodej ručních prací i nákup ručních prací.
Proto jsme se během čtrnácti dnů nachomýtli ke třem různým art and craft.
A všechny stály za návštěvu.

A pak jsme byli v Tramvajové vesničce. Asi bych měla napsat Tramvajová Vesnička, když je to spíš toponymum než název podniku.
O tramvajích bude ale řeč jindy. V hlavním výstavním prostoru se totiž odehrával art and craft.
Taky vidíte toho koně?

Připadala jsem si jako v surrealistickém Jiříkově vidění. Nebo psychedelickém. Nebo obojím.

A v duchu se omlouvám všem tetičkám, vzdáleným tetičkám a cizím hodným paním, nad jejichž načančanými růžovoučkými svetříčky jsem od dětství ohrnovala nos.
Sorry, sorrrrrry, sorrrrrrrry!

Paní, která na posledním snímku je mimo záběr, byla tak laskava a velmi pomalu a opakovaně mi ukázala, jak plete Miss Jane Marple. Já jsem zase na oplátku předvedla, jak pleteme hladce obrace my v Čechách.
Wow!, volala ta paní, woooowwww!, Rachel, Becky, Sarah, you see it? Wow!
Seběhly se všechny.

Klubíčko, knížka a midsomerské slunce aneb YARN ALONG 202

Schází mi asi pět metrů příze. Jak typické!
A skvělý úlovek ze zdejšího nejskvělejšího antikvariátu.

Midsomerské plískanice den 15

Chladná mlhavá rána.
Sluníčko až kolem poledne, pokud vůbec.
Trvale orosená okna.
Zlatě oranžové buky.
Všude listí.

A já jsem v tom listí brouzdala a hledala... Hledala. Hledala.
A našla. Konečně!

Mikulášův dudlík.

Midsomerské plískanice den 14

 Když se z mlhavého rána...

 ... vyklubá slunné poledne...

 ... není marné se zastavit na dort...

... zvlášť když někdo tvrdě usne.
(Jo, to je ten druhej svetr.)

 A když se slunce začne schovávat mezi domy, stromy i kopci, pak takový antikvariát jako když najdeš...

Midsomerské plískanice den 13

Nefalšovaná midsomerská mlha.
Abych se konečně začala poohlížet po těch mrtvolách...

Midsomerské plískanice den 12

Den ve vesnici Bakewall.

A spousta detailů.
Třeba tyhle oprýskané dveře v pečlivě udržovaném parku, o který se (podle všeho) stará Rotary Club.
.

Snad každá lavička ve vsi je vzpomínková.

Konečně jsem objevila svetry ze skutečné vlny, ňuňuňu měkké a v krásných barvách (což z fotografie není bohužel vůbec patrné). Ovšem v ceně bílého jednorožce.

Hádanka: Co to je na talíři?

Na Halloween se v Midsomeru připravili nejlépe místní pavouci. Soukali sítě úplně všude. Že by z ovčí vlny?

Háčkovaný ubrus v jednom z mnoha charity shops, což jak se zdá, je vedle potravin v Midsomeru nejrozšířenější typ obchodu.

Konečně jsme na výletě narazili na galanterii. Jásám! A v názvu má vlnu!
Ukázalo se, že nejspíš proto, aby zákazníci věděli, co v obchodě dozajista nekoupí...

Prošla jsem krámek pečlivě dvakrát dokola. Až na mě paní pletoucí u kasy začala hledět se značným podezřením.
A tady je výsledek průzkumu:
Akryl, polyamid, viskóza ve všech barvách i gramážích. Akryl maskovaný pod názvem Country tweed (mimochodem fakt v krásných odstínech). Akryl s přiléhavým jménem Alpaca.
Trocha egyptské bavlny.
Italská příze.
Velká nabídka akrylové příze francouzské firmy s vábivým názvem BERGERE. Co ti Frantíci pasou? Legové ovečky na ropných polích?
A v koutě u kasy několik klubíček čistého merina ve zcela nekompatibilních barvách.

Přestože sortiment příze ve vlněném krámku byl pořádným zklamáním, potěšila mě rozsáhlá nabídka vzorů a střihů pro pletení i háčkování. Malá část z nich je na následujícím snímku.