Kytky, knížka a klubíčko aneb YARN ALONG 23

Před časem mě na blogu Small Things zaujal nápad propojit pletací klubíčka s příběhy.

Ginny ze Small Things k tomu poznamenává: Two of my favourite things are knitting and reading, and the evidence of this often shows up in my photographs. I love seeing what other people are knitting and reading as well. So, what are you knitting or crocheting right now? What are you reading?
Tak jsem si řekla, proč to nezkusit, a ke klubíčku a knize jsem ještě přidala kytky, když tohle je přece jen zahradní blog. Koneckonců originální YARN ALONG stejně nedokážu pořádně přeložit...
----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kytky: Trocha zasněženého roští v pozadí...

Kniha: Můj vánoční dárek, roční předplatné časopisu Zahrádkář. Díky, andělíčku Rozi.

Klubíčko: Šedo-růžová deka velmi zvolna pokračuje. Co však budu dělat s těmi hromadami odstřižků?!
Máte někdo osvědčený tip na zpracování odstříhaných kousků příze?

Memento mori

Kdopak si asi u nás v lesíku zapomněl zuby?

Mí pokusní stromové

O ovocné stromy je třeba se starat. Netvrdím, že je nutné seřezávat je jako vrbu hlavatou, ale radikalismus některých permakulturníků stran této věci nesdílím. Stromů neprořezaných dvacet třicet let jsme po babičce měli plnou zahradu a výsledek se ani vzdáleně nepodobal přírodnímu ráji překypujícímu šťavnatým ovocem.

O stromy v naší zahradě se staral můj dědeček. Sázel, rouboval, prořezával. Když zemřel, bylo po péči.
Takhle to taťka nedělal, uťala babička jednou pro vždy veškeré pokusy obou zeťů. A tak se jen kácelo, a to pouze v takovém případě, že hrozilo bezprostřední nebezpečí, že se strom rozlomí a zřítí na dům či na cestu.

Přečetla jsem si o prořezávání stromů, co se dalo. Nakukovala jsem lidem do zahrad způsobem hraničícím se drzostí. Konzultovala jsem sousedy. Vrhla jsem se na dva zkušební stromy.
A tohle je výsledek.
Vlevo strom prosvětlený. Vpravo strom prořezaný. Je jasné, kterému způsobu dám letos přednost.

Petruška a sníh

A pak že nevstupujeme stále do stejné řeky... Za čtyřicet let se toho v podstatě moc nezměnilo. Sněhu málo, nadšení velké, jen už tak roztomile nejukám.

Torzo slivoně a schody a kousek skalky a trávník a lavička (tehdy se neuklízela do garáže?) a rybízové křoví vpravo a zápraží a nebožka chrupka a dům a já, zima 1972/73

Sysel & kostlivci 1

Zapojuji se do syslí štafety Stash-Buster Challenge 13 (viz Marvael, viz Korfela, viz matky-zakladatelky Linda a Ana).

Jsem sysel hamižný (Citellus concupiscatis). Díky babiččině ergoterapii se ze mě stal klubíčkový magnát.

To bylo tak: kolem devadesátky začala moje babička pozvolna ztrácet zrak a také Parkinsonův třas jí nepřidal na jemné motorice, nastal tedy konec vyšívání a také její pletené ponožky už nebyly, co bývávaly. A tak bylo třeba babičku něčím rukodělným zabavit. Párání svetrů se ukázalo jako hotová výhra. Svetr zakoupený za 10 Kč v pojízdném second-handu stačilo načít a babička jela jako dráha. A nejen to, ještě mě velebila před sousedkami, jaká jsem šetrná hospodyňka a jak dokážu dobře nakupovat... Peníze investované do svetrů z druhé ruky byly během babiččiných posledních let života vůbec ty nejlépe investované peníze. Když párala, nebylo třeba hledat ji v korunách stromů, vytahovat z jam či hasit její požáry. To byly sladké a klidné časy!

Můj první letošní pokus o redukci syslích zásob je zde.

Heslo do dalších dní: Ať se syslí zásoby ztenčí a kostlivci zmizí!

--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chcete-li se přidat:

1. Napište komentář u Lindy nebo Any u příspěvku Stash-buster Challange 13, viz výše.
2. Vložte do své lišty v blogu fotografii odkazující na tento projekt.
3. Vytvořte příspěvek s fotografií vašeho sysliště "yarn stash".
 4. Uveřejňujte své projekty s upotřebením těchto přízí na svých krásných blozích.

Linda bude každý měsíc uveřejňovat naše pokroky ;-).

(upraveno podle Korfely)

Na cestě

Geometrie na cestě letos a téměř totéž rýsování před rokem.

Jeden snímek dávnější.
Kvetoucí džungle ve svahu je půvabná, že? Pokud v ní jeden nemusí vodit (a hlídat) takřka hluchou a takřka slepou, ovšem o to tvrdohlavější pětadevadesátiletou babičku, opatřenou dvěma francouzskými holemi a nepřiměřeně velkým množstvím energie...

Cestičky versus přírodní sukcese, 11. května 2008

Za kopečky

Zatímco my člověci zahradní (Homo hortus) si užíváme blaženého zimního nicnedělání, krtek obecný (Talpa europea) maká a dře a dře, aby zvrásnil zemskou kůru.

Možná jsme krtka k  jeho řádění tak nějak nevědomky inspirovali... Špičáky na podzim sázených hrušniček Nashi vypadají, jak by vyrůstaly z nefalšovaných krtinců.