V tomto létě si naše komule Davidovy (Buddleia davidii) motýlů příliš neužijí, počasí jim zrovna nepřeje. Loňskou záplavu baboček kopřivových bohužel vystřídal chudší motýlí rok. Tato fialová komule roste v jižní stráni před domem, kde se jí v plném slunci daří, a tak je z ní letos již skutečný keř, měří více než 150 cm.
............................................................................................ a babiččina klubíčka
středa 27. července 2011
pondělí 25. července 2011
Vzpomínka na náprstník
Můj fotoaparát odcestoval do Řecka, a tak zařazuji do blogu tento měsíc starý snímek jako vzpomínku na náprstník, který se sám vysemenil pod levandulovým záhonem. Náprstník rostl a rostl do nečekané výšky, a aby ho déšť a vítr nezlomily, dostal opěrný kůl. Dnes je náprstník odkvetlý a sbírám jeho semena, jak postupně zrají. Snad se i v příštím roce objeví v zahradě nějací jeho následníci.
úterý 19. července 2011
Pýchavka obrovská
Na výletě s přáteli jsme na slunném kraji lesa našli starší exemplář pýchavky obrovské (Langermannia gigantea). Vzali jsme ji s sebou domů a "zaseli" ji na dvou místech v lesíku. V příštích letech tedy uvidíme...
čtvrtek 14. července 2011
neděle 10. července 2011
Nízký tarásek
Konečně jsem se pustila do dokončení nejvyššího tarásku alpina, který byl dosud jen lehce naznačen volně loženými kameny. Tarásek bude nízký a jeho korunu snad brzy zpevní plazivá mateřídouška. Práce ovšem postupuje velmi pomalu, protože je horko a slunce se do těchto míst opírá po většinu dne.
Základy tarásku jsou mělké. Nejedná o žádnou výškovou stavbu, a navíc, část budoucí zídky stojí na někdejším dědečkově terénním valu, zpevněném množstvím kamenů.
| Nízká suchá zídka, stav k 6. 7. 2011 |
sobota 9. července 2011
Včela
Levandule jsou v plném květu a také komule Davidova (Buddleia davidii) začíná rozkvétat, což motýli považují za pozvání k hostině. Snažila jsem se vyfotografovat bělásky - a zachytila jsem včelu...
Včely byly dědečkova láska. Po jeho smrti se včelařem stal můj táta, navzdory své alergii na včelí jed. Táta včelařil téměř pětadvacet let, pak se jeho alergie nebezpečně zhoršila. Dnes se o včely stará moje maminka a v části včelína chová svá včelstva náš soused.
| Dědeček před včelínem, asi rok 1976 |
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)