Pozdní advent

 
Zvítězila jsem nad maminčinou tureckou troubou. U rohlíčků... Ovšem linecké?! Tam vyhrála trouba na celé čáře. Jsem trouba, že jsem se do něho vůbec pouštěla. Chuť dobrý, ale ty tvary!!!

Těším se na svou novou horkovzdušnou netureckou.

Do práce z práce

 
Takový bonus k tomu všemu.

Pokud je ovšem světlo.

Den poté

 

Černá hodinka v bílém dni.

Copak to čte maminka? Poslední číslo Dějin a současnosti.

Copak to žijeme my? Dějiny a současnost.

A je to tu...

 

Svatý Martin dorazil na kulhajícím koni s desetidenním zpožděním. Přesto je to příjemná změna oproti předcházejícím zcela šedivým dnům.

Dnes jsme stály s maminkou u okna a podivovaly se nad tím, jak protější Kančov a lesíky Sejkoráky  zrezavěly. Stojí za tím nejen ten potvora brouk, ale také že najednou víceméně náletové modříny dostaly místo a prostor zazářit.

Bez nadpisu

 

Lesík letos  prořídl, kdežto zahrada významně zhoustla.

Houstne i situace kolem. A po večerních zprávách o cestě tam a zase zpátky si říkám, jestli to na výsostech s tím černým humorem kapánek nepřehánějí.

17/32

Jako by to bylo včera. A pak se rozhlédnu kolem a napadne mě, že by to mělo být zítra.

 

Listopadáme

 

Modré nebe vylákalo Honzu s peřinou na terasu a mě už už na výlet/procházku. A pak se začalo chystat na sníh. A pak zase modré slunečno. A sněhová mračna. Zkrátka listopadový apríl.

Prapůvodní plán byl půda (pokolikáté už) a aktualizovaný plán následně realizovaný: křeslo poblíž kamen.