Podruhé v Midsomeru den 16

Poslední den!
Pletla jsem jako o závod a do posledního dechu. Raglán shora je hotový. Trochu kratší, než byl záměr, ale nevadí. Tvar taky dobrý. Barvy odpovídají prvnímu snímku, s druhým si pohrálo midsomerské světlo. Nebo tma. Nebo co.

Cestou na letiště se vystřídalo všemožné počasí včetně vichřice a sněhu - ovšem s výjimkou dlouhodobého sucha, to jaksi z principu nelze ani v Midsomeru.
A mrtvoly opět žádné.

Takže příště. No jo no.

Midsomer Airport

Čekala jsem na letišti, až mi narostou křídla, čekala a čekala a háčkovala.

A ono nakonec jo.

V Midsomeru je všechno možné.

Podruhé v Midsomeru den 15

Dopadám jako ta chuderka ze Sedmero krkavců: chybí mi kus druhého rukávu.
Vypadá to, že se mi nakonec nebude dostávat příze (achjo) a potáhnu svetr zase zpátky do Čech. Ledaže bych se vypravila na midsomerské kopřivy...

Podruhé v Midsomeru den 14

Dva snímky dramatické oblohy z dnešního výletu vlakem. Počasí nám přálo, měnilo se co třicet vteřin.

O tom, jak jsem šla nahoru a dolů Cesmínií, jak jsem si anglicky (!) popovídala v bistru BABKA, jak jsem se prošla po třech mostech, kde jsou (konečně) ty mrtvoly a co roste v parku na jednom zvláštním stromě, zase někdy jindy. Teď jdu dočíst tu detektivku. Totiž.

Podruhé v Midsomeru den 13

Pozorováním je ověřeno, že nejhezčí počasí je v Midsomeru kolem půl osmé ráno. Pak už je jenom hůř.

A úplně nejhůř začne být ve chvíli, kdy chci vyfotografovat postup svého pletení.

Snímek potřebuje vysvětlivky: světlejší šedá je ve skutečnosti mořsky modrozelená a tmavší šedá je středněmodrá. Také obrovská granny má mnohem jasnější barvy, takže jediné, co odpovídá, jsou lesklé jehlice.

Podruhé v Midsomeru den 12 aneb YARN ALONG 159

Hořčicový melichaří je konečně hotový (barva odpovídá prvnímu snímku). Moje nechuť k titěrnému pletení na kruhových jehlicích sice stále trvá, přesto jsem se pustila do kašmírového ňuňu roláčku, tentokrát raglán shora. Budu vidět.

Henning Mankell: Neklidný muž. No, skandinávsky depresivní a - no, nelíbí se mi to. Zkusím ještě jednu nebo dvě kapitoly, ale moc tomu nedávám. 

Podruhé v Midsomeru den 11

Když je zataženo, světla tu není mnoho. Nikde. Že zdejší adventní ulice nepřipomínají neonovou iluminaci zábavního parku, je fajn, ale fotografovat se v tom nedá.

Jenže zrovna dnes jsem po dlouhém trápení a mnohém párání dokončila pseudoraglánový svetr pletený shora, takže světlo nesvětlo - fotit se muselo. Zítra sešiju rukávy, zatáhnu těch pár cancourků a hurá na raglán shora.